Vlaková pošta prokazatelně vedena/nevedena:

• 1932 ano (celina) 

• V časopise Podkarpatská Rus 4/2009 v článku Domov na řece Uh vzpomíná autorka Světlana Mathauserová:

...Do Stavného, kde byla pošta, bychom museli jít pět kilometrů pěšky, proto nám z poštovního vlakového vozu doručovali zásilky vzdušnou cestou: vlak přijíždějící od Užhorodu kousek před naší samotou zapískal, maminka vyšla na zápraží, a pošta vyhozená z vlaku přistála téměř u našich dveří. Jednou se stalo, že foukal trochu větší vítr, ale jinak bylo jasno a sucho. Jakmile jsme zaslechly zapískání vlaku, vyběhly jsme na dvůr, a už jsme viděly vzduchem poletovat dvě bílé obálky. Našly jsme však jen jednu, kdežto druhá – jak se nám zdálo – zalétla za dům. Prohledaly jsme zahradu i železniční násep kolem trati, ale nikde nic. Maminka připustila, že jsme se mohly mýlit a že obálka poletující vzduchem byla jen jedna, ale já jsem trvala na tom, že zásilky byly dvě, z toho ta druhá, nenalezená, byl malý balíček, který nám asi posílá babička z Moravy. Dokonce jsem cítila vůni vanilky a ořechových rohlíčků, jaké pekla babička o hodech. Hledaly jsme tedy balíček znovu v křoví podél trati, ale nenašly jsme ho. Asi tam schovaný někde pod mezí leží podnes....

Celý text ke stažení zde