2/2013
Životopis velitele polní pošty na Sibiři Antonína Novotného
Narodil se ve vlastenecké rodině dne 27. 4. 1882 v Náchodě. V tomto městě získal základní školní vzdělání [2]. Do obchodní akademie nastoupil v Hradci Králové, ale dokončil ji v Prostějově v roce 1899. Jako mladík pracoval u různých firem, jako praktikant sloužil mimo jiné u pošty v Náchodě a v Praze na Žižkově. V roce 1903 narukoval do bosenského Sandžaku Novopazarského, kde si ho při návštěvě všiml a pohovořil s ním císař Franz Josef I. Vojnu skončil jako kadet a v roce 1905 už zastával funkci správce telefonu na poště v Turnově.
Při mobilizaci v roce 1914, kde měl hodnost záložního poručíka, A. Novotný veřejně zaujal prosrbský postoj, tedy vyjádřil své sympatie s nepřítelem. Udání na sebe nedalo dlouho čekat a záhy dostal upozornění, že mu hrozí obvinění z velezrady. Zachránil ho urychlený odjezd s jednotkou 54. pěšího pluku z Olomouce na frontu v Haliči. První boje prodělal již 7. 8. 1914. Považoval za svou povinnost přeběhnout k Rusům, což se mu na třetí pokus podařilo. Rusky znal ze školy, proto mohl ruské velení informovat o pozicích slovanských jednotek. A právě v těchto místech se Rusům podařil průlom.
Díky znalosti ruštiny a odbornosti v obsluze telefonní sítě A. Novotný dostal možnost pracovat u ruské pošty ve Voroněži a Samaře. Do čs. legií byl přijat v Čeljabinsku. Zde ho odbočka České národní rady pověřila úkolem založit polní poštu pro čs. vojsko. Šlo o úkol nadmíru obtížný, přesto však dostal ke své práci jen starý jízdní řád a několik tužek s připomínkou, že je po válce má vrátit. V Čeljabinsku se oženil s Litevkou a narodil se jim zde syn Jiří.
Po návratu do vlasti A. Novotný pracoval jako inspektor Ministerstva pošt a telegrafů. V roce 1937 se stal přednostou hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze a zde také prožil mobilizaci jako štábní kapitán. Za okupace byl jako legionář předčasně penzionován, přesto se však aktivně zúčastňoval odbojové činnosti. Zemřel 27. 7. 1950 v Praze. (zdroj: www.filatelie-klim.com)
Při mobilizaci v roce 1914, kde měl hodnost záložního poručíka, A. Novotný veřejně zaujal prosrbský postoj, tedy vyjádřil své sympatie s nepřítelem. Udání na sebe nedalo dlouho čekat a záhy dostal upozornění, že mu hrozí obvinění z velezrady. Zachránil ho urychlený odjezd s jednotkou 54. pěšího pluku z Olomouce na frontu v Haliči. První boje prodělal již 7. 8. 1914. Považoval za svou povinnost přeběhnout k Rusům, což se mu na třetí pokus podařilo. Rusky znal ze školy, proto mohl ruské velení informovat o pozicích slovanských jednotek. A právě v těchto místech se Rusům podařil průlom.
Díky znalosti ruštiny a odbornosti v obsluze telefonní sítě A. Novotný dostal možnost pracovat u ruské pošty ve Voroněži a Samaře. Do čs. legií byl přijat v Čeljabinsku. Zde ho odbočka České národní rady pověřila úkolem založit polní poštu pro čs. vojsko. Šlo o úkol nadmíru obtížný, přesto však dostal ke své práci jen starý jízdní řád a několik tužek s připomínkou, že je po válce má vrátit. V Čeljabinsku se oženil s Litevkou a narodil se jim zde syn Jiří.
Po návratu do vlasti A. Novotný pracoval jako inspektor Ministerstva pošt a telegrafů. V roce 1937 se stal přednostou hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze a zde také prožil mobilizaci jako štábní kapitán. Za okupace byl jako legionář předčasně penzionován, přesto se však aktivně zúčastňoval odbojové činnosti. Zemřel 27. 7. 1950 v Praze. (zdroj: www.filatelie-klim.com)